Račí údolí, Tančírna, Čertovy kazatelny, 26,9km autem, 4,2km pěšky - 1hod 29 minut
Před druhou světovou válkou známé výletní místo kousek od města Javorník s restaurací a tančírnou postavenou v secesním stylu
Obec Bernartice ji po
dlouhých letech chátrání opravila a slavnostní otevření proběhlo 24.7. 2015.
Rychlebské hory, Račí údolí za obcí Uhelná, Horní Fořt.
Tančírna
Telefon: +420 583 034 125
WEB: www.tancirna.rychleby.cz
GPS: 50°22'13.935"N,
16°59'52.522"E 50.3705375N,
16.9979228E
Auto
zaparkovat na začátku Račího údolí dle GPS.
Otevřeno: nonstop, vstup volný
Rok 2009 a 2018
Čertovy kazatelny
V přírodní rezervaci Račí údolí se nachází rulové skalní útvary zvané Čertovy kazatelny. Jsou zde vybudované dvě vyhlídkové plošiny se zábradlím a turistický přístřešek. Hezčí výhled je z horní vyhlídky. Z té spodní je již výhled omezen. Tento skalní útvar se nachází nedaleko zříceniny hradu Rychleby (která také stojí za návštěvu), nad malebným údolím Račího potoka.
Rychleby
Zříceninu gotického hradu Rychleby naleznete na strmém skalnatém ostrohu vrchu Přilba vysoko nad údolím Račího potoka. Na místě spatříte zbytky základových zdí, budov a okrouhlou věž. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Písemné zprávy o hradu se nedochovaly. Na základě archeologických výzkumů je zřejmé, že byl založen ve 13. století pravděpodobně vratislavskými biskupy a zanikl ve 2. polovině 15. století
K Čertovým kazatelnám se váže následující pověst:
Přestože ve
středověku vedla Račím údolím důležitá obchodní cesta, byla v době třicetileté
války v tomto kraji veliká bída. Švédové drancovali co mohli, a co neodnesli,
to alespoň podpálili. V nejbližším městečku Javorníku se scházeli na rychtě
sedláci na porady, jak nejlépe uchránit své vesnice od válečné zkázy. Jednou
šel na rychtu i vlčický sedlák Ryška. Cestou mu hlavou probleskla vzpomínka na
nebožku manželku, která zemřela toho jara, a taky na děti - dvě hubená děvčátka
a dva syny. Nejstarší Josef byl již dlouho na vojně a zbývající tři děti mu
pomáhaly s jeho chudým hospodářstvím.
Třicetiletá válka (1618-1648)
Na rychtě se sedláci smluvili na
tajný útok proti Švédům a po složení přísahy mlčení se rozešli do svých
stavení. Přísahal i Ryška.
Když šel domů z porady, krátil si cestu přes kopec kolem poutního kostelíka sv.
Antonína.
Nad Račím údolím se mu na převislém balvanu ukázal muž v kněžském rouchu. Kápi
měl hluboko staženou do obličeje, takže mu nebylo vidět do očí. "Příteli,"
oslovil Ryšku neznámý, "když prozradíš Švédům, na čem jste se ujednali na
poradě, dostaneš bohatou odměnu a poté, co Švédové zvítězí, jistě i nejlepší
statek v okolí." Ryšku ta představa zlákala, obraz hladových dětí a kamenitého
neúrodného pole jej trápil každý den.
Večer, jakmile děti usnuly, vypravil se opatrně do nepřátelského tábora a tam
prozradil tajnou úmluvu. Pytel zlaťáků, které dostal, schoval doma tiše pod
postel.
Tři údery zvonu byly ujednaným znamením k nástupu
proti Švédům. Švédové však byli připraveni a nastala krvavá řež. Josef Ryška,
který bojoval v prvních řadách, padl. Když se to jeho otec dozvěděl, s bolestí
utíkal domů. Všechny okolní vesnice i Vlčice hořely a Švédové rabovali ve
staveních. Ryškovi uhořely děti i peníze. Jak to sedlák viděl, div nezešílel.
Rval si vlasy a utíkal do Račího údolí ke kameni, kde tenkrát potkal mnicha v
kápi. Pochopil již, že to nebyl kněz, ale sám ďábel. Volal ho, žádal si slíbené
štěstí a bohatství. Nakonec v zoufalství skočil ze skály. Poslední, co slyšel,
byl chechot ďábla, který mohutněl odrazy od okolních skal.
Od té doby se balvan, na kterém kázal ďábel, nazývá Čertova kazatelna.